Oriešková Petra

Petra Oriešková – obrazy a česká nová figurace

Petra Oriešková (16. 8. 1941, Praha – 16. 10. 2022, Praha) byla česká malířka, grafička a výrazná představitelka české nové figurace. Její osobitá tvorba se pohybuje mezi expresivní figurací, surrealistickou imaginací, iluzivní malbou a symbolickým obrazem a patří k zajímavým polohám českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

V letech 1954–1956 se vyučila malířkou porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů. V letech 1957–1960 studovala na Střední odborné škole výtvarné v Praze a následně pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Otto Eckerta, kde absolvovala v roce 1966.

Do českého výtvarného prostředí výrazněji vstoupila na konci 60. let. V roce 1969 se účastnila mimo jiné významné výstavy Nová figurace v pražském Mánesu a vystavovala také společně se sochařem a malířem Peterem Orieškem, který se později stal jejím manželem.

Obrazy Petry Orieškové se od počátku vyznačovaly výrazným a snadno rozpoznatelným rukopisem. V rané tvorbě pracovala s lidskou postavou, její fragmentací a proměnou. Figuru zachycovala z různých pohledových úhlů a expresivní celek často konfrontovala s realisticky zpracovanými detaily tváře, rukou nebo lidského těla.

V jejích obrazech se setkávají prvky realismu, expresivní malby, surrealistické imaginace i odkazy na pop-art a tvorbu starých mistrů. Lidská figura pro ni nebyla pouze výtvarným námětem – prostřednictvím těla, gest a vzájemných vztahů postav se zabývala emocemi, lidskou existencí, identitou, samotou, touhou a napětím mezi skutečností a představou.

Od 70. let se její malířský projev postupně proměňoval. Výrazná expresivita ustupovala tlumenější barevnosti a obrazy získávaly podobu tajemných scén odehrávajících se v přesně vymezeném iluzivním prostoru.

Objevují se opuštěná lůžka, lidské postavy, zvířata, krajiny, interiéry a předměty, které společně vytvářejí zvláštní snovou skutečnost. Realisticky namalované prvky zde získávají symbolický význam a skutečný prostor se prolíná s představou, vzpomínkou a snem.

Pro tvorbu Petry Orieškové je charakteristické mimořádné malířské zvládnutí lidské figury a schopnost spojovat realistický detail s imaginativním obrazovým světem. Právě toto propojení skutečného a snového patří k nejvýraznějším znakům jejího díla.

Vedle malby se věnovala také kresbě, grafice a plastické tvorbě.

Petra Oriešková patřila k autorům spojeným s českou novou figurací a její práce byly prezentovány na řadě samostatných i kolektivních výstav doma i v zahraničí.

Její díla jsou zastoupena ve významných veřejných sbírkách, mimo jiné v Národní galerii Praha, Galerii hlavního města Prahy, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, GASK a dalších českých i zahraničních institucích.

Petra Oriešková patří k výrazným osobnostem české figurální malby druhé poloviny 20. století. Její dílo je zajímavé nejen v souvislosti s českou novou figurací, ale také díky osobitému spojení precizní malby, lidské figury, psychologického napětí a snové imaginace.

Galerie MAXIART nemá v současné době díla Petry Orieškové zastoupena.

Výběr ze samostatných výstav

1969 – Praha, Galerie mladých Mánes
1979 – Praha, Galerie Mladá fronta
1982 – Hluboká nad Vltavou, Alšova jihočeská galerie
1989 – Olomouc, Grafický kabinet, Kresby, plastiky
1991 – Žilina, Považská galerie
1997 – Praha, Galerie Litera
2000 – Český Krumlov, Galerie české kultury
2002 – České Budějovice, Alšova jihočeská galerie