Solovjevová Jaroslava

Jaroslava Solovjevová – obrazy, městské krajiny a grafika

Jaroslava Solovjevová (24. 10. 1926, Praha – 14. 3. 2013) byla česká malířka a grafička s osobitým a snadno rozpoznatelným výtvarným rukopisem. Ve své tvorbě se soustředila především na městskou krajinu, architekturu a poezii každodenního života. Významnými inspiračními místy se pro ni staly Praha, Turnov a především Paříž.

V letech 1948–1954 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze ve speciálním ateliéru jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století Emila Filly. Přestože se během studia věnovala figurální malbě, postupně se hlavním tématem její tvorby stalo město. Po sňatku s malířem Janem Solovjevem se přestěhovala do Turnova, kde žila a tvořila po většinu svého dalšího života.

Obrazy Jaroslavy Solovjevové jsou charakteristické tvarovým zjednodušením, pevnou kompozicí a osobitou prací s barvou. Autorka dokázala proměnit obyčejné městské prostředí v malířsky působivý obraz plný atmosféry. Fascinovaly ji především staré domy, střechy, ulice, periferie, tovární komíny a zdánlivě obyčejná městská zákoutí. Nehledala pouze reprezentativní architekturu. Naopak ji přitahovala místa poznamenaná každodenním životem, staré fasády, oprýskané zdi a nepravidelná struktura městské zástavby. Významnou inspirací byly pražské čtvrti Karlín, Libeň a Žižkov.

Dalším důležitým místem byl Turnov, který se po přestěhování stal jejím domovem a přirozenou součástí jejího výtvarného světa. Mimořádné postavení v tvorbě Jaroslavy Solovjevové má Paříž. Její ulice, střechy a stará městská zástavba se opakovaně vracejí v malbách i grafických listech a patří k charakteristickým námětům autorky. Solovjevová však nebyla pouhou dokumentátorkou města. Skutečnost přetvářela prostřednictvím zjednodušení tvarů, barevných ploch a malířské struktury. Díky tomu její obrazy stojí na pomezí konkrétního městského motivu a osobité malířské interpretace. Právě schopnost nalézt výtvarnou krásu v obyčejných a někdy přehlížených místech patří k nejsilnějším stránkám její tvorby. Staré činžovní domy, střechy nebo městské periferie v jejích obrazech získávají vlastní poetiku a nezaměnitelnou atmosféru. Vedle malby se věnovala také grafice, v níž rozvíjela podobná témata města a jeho okrajových částí. Významnou součást její práce představovala rovněž tvorba pro architekturu. Vytvářela reliéfy a další realizace pro veřejné interiéry. V roce 1965 vznikl například reliéf pro Interhotel Bohemia v Ústí nad Labem a v roce 1966 realizace pro mateřskou školu v Jablonci nad Nisou. Některá díla vytvořila společně se svým manželem Janem Solovjevem. Jaroslava Solovjevová vystavovala samostatně i na kolektivních přehlídkách v Československu a zahraničí. Její práce byly prezentovány také v Paříži a São Paulu.

V roce 1998 byla vydána monografická publikace Jaroslava Solovjevová – obrazy z let 1959–1997, která mapuje téměř čtyři desetiletí její malířské tvorby. Jaroslava Solovjevová patří k osobitým představitelkám české malby druhé poloviny 20. století. Její kvalitní olejomalby, zejména charakteristické městské motivy a pařížské náměty, se objevují na českém aukčním trhu a jsou předmětem sběratelského zájmu. Její tvorba je ceněna pro nezaměnitelný rukopis, kultivovanou práci s barvou a schopnost zachytit poezii města bez popisnosti a sentimentu.

Galerie MAXIART má tvorbu Jaroslavy Solovjevové ve své nabídce výrazně zastoupenou.Naleznete u nás originální obrazy Jaroslavy Solovjevové dostupné k prodeji, včetně charakteristických městských a krajinářských motivů.

Výběr ze samostatných výstav

1968 – Praha, Galerie Václava Špály

1980 – Turnov 1981 – Semily

1984 – Liberec, Oblastní galerie, Obrazy