Králík Jan Jaroslav

Jaroslav Jan Králík (22. 5. 1924, Rokytnice u Vsetína – 2. 3. 1999, Praha) byl český malíř, grafik a výrazný představitel lyrické abstrakce. Ve své rozsáhlé tvorbě se věnoval malbě, kresbě, koláži, volné i užité grafice, ilustraci, výstavnictví, textilu a výtvarným realizacím v architektuře.

Od roku 1945 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, po roce však přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde v letech 1946–1948 studoval v ateliéru monumentální malby profesora Emila Filly. Setkání s jednou z nejvýznamnějších osobností českého moderního umění výrazně ovlivnilo jeho další výtvarné směřování.

V 50. a 60. letech se Jaroslav Jan Králík zabýval především užitým uměním, grafickým designem a výstavními realizacemi. Vytvářel také monumentální práce určené do architektury, včetně gobelínů, artprotisů a dekorativních skleněných stěn.

Od 60. let se stále výrazněji prosazoval ve volné tvorbě a stal se představitelem české lyrické abstrakce. Jeho obrazy a koláže jsou charakteristické imaginativním spojením malby, kresby, grafických prvků a netradičních materiálů.

Díla Jaroslava Jana Králíka často pracují s nalezenými předměty a materiály – vlnitou lepenkou, provázky, papírem, přírodními fragmenty či dalšími objekty, které začleňoval přímo do svých kompozic. Využíval rovněž fragmenty starých písemností, dopisů a listin nebo odkazy na díla starých evropských mistrů.

Charakteristická je jeho střídmá černá, bílá a okrová barevnost a práce se snadno rozpoznatelnými symboly. Opakovaně se objevují vejce, kámen a další archetypální předměty, kterým autor přisuzoval nové významy.

Významnou roli v Králíkově tvorbě hraje čas, paměť a proměna. Nedílnou součástí jeho děl jsou také autorské názvy, které často dotvářejí význam obrazu a otevírají další možnosti jeho interpretace.

Vedle malby a koláže se intenzivně věnoval grafice. Pracoval zejména s technikou suché jehly, litografie a kombinovanými grafickými postupy. V jeho pozdní tvorbě získala grafika mimořádně významné postavení.

V roce 1956 byl členem skupiny Bilance UB a v roce 1965 se stal spoluzakladatelem experimentální skupiny LG 5, která usilovala o obnovu tradice ruční barevné litografie. Po roce 1968 byla jeho možnost veřejně vystavovat v Československu na řadu let výrazně omezena. V roce 1990 se podílel na obnovení Spolku výtvarných umělců Mánes.

Dílo Jaroslava Jana Králíka je zastoupeno ve významných veřejných i soukromých sbírkách v České republice a zahraničí, včetně Národní galerie v Praze. Jeho kvalitní obrazy, koláže a kombinované techniky patří mezi sběratelsky zajímavá díla českého poválečného umění.

Pro Galerii MAXIART má tvorba Jaroslava Jana Králíka zvláštní význam. Autor je v naší nabídce výrazně zastoupen a naleznete u nás originální obrazy a kombinované techniky Jaroslava Jana Králíka dostupné k prodeji.

Výběr ze samostatných výstav

1968 – Praha, Galerie ČsS
1970 – Wuppertal, Galerie Roederhaus
1982 – Basilej, ART Museum
1989 – Praha, Galerie Mladá fronta
1990 – Turnov, Muzeum
1995 – Brno, Dům umění
1997 – Praha, Vila Portheimka

Výběr z kolektivních výstav

1965 – Praha, Skupina LG 5
1988 – Praha, Salon pražských výtvarných umělců 88
1994 – Krakov, Inter-Kontakt-Grafik Praha – Krakov
1998 – Praha, Karolinum, Čeští výtvarníci k 650. výročí Univerzity Karlovy